Distanční vzdělávání

Vážení rodiče, spoustu námětů na práci s dětmi najdete také na vesela-chaloupka.cz a obchudekvendula.cz

Děti, které půjdou v září do školy, mají povinné distanční vzdělávání.

Každý týden si děti vypracují většinu pracovních listů doma a po otevření MŠ budeme rádi, když nám svoje

splněné úkoly přinesou a my jim je založíme do jejich složek.

Přejeme příjemné tvoření.

Pokud budete mít jakékoliv dotazy, kontaktujte svoje p.učitelky, nebo pište na email školy. Děkujeme.

VESELOHRÁTKY SE ZVÍŘÁTKY

PDF ke stažení

ČÍM CESTUJEME

1. Básnička s omalovánkou – PDF ke stažení
2. Grafomotorické cvičení – PDF ke stažení
3. Hlásky na začátku slova – PDF ke stažení
4. Labyrinty – PDF ke stažení
5. Matematické představy – PDF ke stažení
6. Prostorová orientace – PDF ke stažení
7. Rýmování – PDF ke stažení
8. Zrakové vnímání – PDF ke stažení

JARO KOLEM NÁS

PDF ke stažení

CO ŽIJE NA DVORKU

PDF ke stažení

VELKÉ VELIKONOČNÍ PUTOVÁNÍ SE ZVÍŘÁTKY

PDF ke stažení

Aktivity pro děti – Velikonoce

1. Úvozníček – PDF ke stažení
2. Pracovní listy – Velikonoce PDF ke stažení
3. Nápadníček – PDF ke stažení

Aktivity pro děti – Týden 15. – 19.3.2021 – Jaro v trávě

1. Pracovní listy – PDF ke stažení
2. Seřaď zvířata od nejmenšího po největší PDF ke stažení
3. Ptáčci – PDF ke stažení
4. Tvary – duha PDF ke stažení
5. Sudoku – počasí –PDF ke stažení
6. Pojmenuj, co vidíš – PDF ke stažení
7. Sněženky – PDF ke stažení
8. Nakresli, jak roste tráva a spoj stupačky žebříku – PDF ke stažení
9. Hry pro děti – PDF ke stažení

Aktivity pro děti – týden 8. – 12.3.2021

Co děláme celý rok – roční období – PDF ke stažení

Aktivity pro děti – týden 1. – 5.3.2021

Dinosauři – PDF ke stažení

Úkoly pro předškoláky

Aktivity pro děti

Zima 1 – PDF ke stažení
Zima 2 – PDF ke stažení
Zima 3 – PDF ke stažení

PTÁČCI V ZIMĚ

1. Poznáváme ptáčky

3. Hledání cest v labyrintu, přiřazování podle velikosti, zimní počítání

4. Grafomotorická cvičení, správné držení tužky

5. Pohádka „O nenasytném vrabci“

O nenasytném vrabci
Eduard Petiška – z knihy Pohádkový dědeček

Jednou v zimě napadl sníh a vrabci měli hlad. Tu a tam se najedli na dvorku se slepicemi, ale slepice je odháněly. „Kokodák,“ křičely na vrabce, „tohle zrní je pro slepice. My snášíme vajíčka, a co děláte, vrabci, vy?“ A slepice se hnaly zobákem po vrabcích.
Tu a tam si vrabci klovli v krmítku před okny. Ale sotva je v krmítku uviděly děti, volaly na vrabce: „Co si, vrabci, myslíte? My jsme nasypaly do krmítka drobty a zrníčka pro strnada, a ne pro vás. Strnad nám na jaře přiletí zazpívat.“
Usoužení vrabci vyletěli na vysoký holý strom kaštanu a rozzlobeně čimčarovali. Jak se tak na větvích vrtí a rozhlížejí se, vidí dole pod sebou na kolejích vagón s obilím. U vagónu stálo nákladní auto. „Čim čim,“ divili se vrabci, „to je zrníček! To by bylo vrabčích snídaní, obědů a večeří!“
Slétli dolů na cestu a hledali ztracená zrníčka a poskakovali stále blíže k vagónu s obilím. Nákladní auto zahučelo a zafrkalo a rozjelo se. Vrabci se rozletěli, ale za chvíli se zase snesli na zem. Zobali a libovali si.
Byl mezi nimi jeden vrabec, takový nenasyta, a ten si řekl: „Nač bych poskakoval jen tady po cestě a hledal zapadlá zrníčka? Chci mít celou hromadu zrní. Až se člověk s lopatou nebude dívat, huš – vletím do vagónu a nazobu se rovnou z hromady zlaté pšenice. A když se dělník otočil, vletěl nenasytný vrabec celý načepýřený do vagónu, schoval se tam v koutě a zobal.
Za tím však nadešel večer a dělník zabouchl vagón a zamkl jej. Když odešel, přiskákal nenasytný vrabec ke škvíře u vrat vagónu a zavolal na ostatní vrabce: „Čim, čim, čim, slyšíte mě? Jsem nejbohatší vrabec na světě, patří mi celá hromada zlatého obilí.“
Všichni vrabci se slétli k vagónu a divili se bohatému vrabci. Kdo to kdy slyšel, aby jednomu jedinému vrabci patřila veliká hromada zrní? Chvilku se divili a pak odletěli. Najedli se dnes dosyta a chtěli se před spaním ještě trochu proletět po okolí.
Nenasytný vrabec by rád letěl s nimi, ale byl ve vagónu zavřený a nemohl ven. „I co,“ řekl si, „prolétnu se ve vagónu.“ Když vrabci odletěli, pozvedl také křídla, ale sotva vzlétl, narazil na strop nebo na stěnu. Celý potlučený se posadil na hromadu pšenice. „Ať si nemohu lítat,“ začimčaroval si, „jen když jsem nejbohatší vrabec na světě.“ Zobl sem, zobl tam, ale zrníčka mu už tolik nechutnala. Neměl hlad, byl najedený.
Seděl na hromadě a odpočíval. Venku letěli vrabci kolem vagónu. „Jistě hledají místo, kde se dnes v noci vyspí,“ říkal si bohatý vrabec, „a já budu poprvé spát úplně sám.“ Ale hned se utěšil: „Ať si budu spát docela sám, jen když jsem nejbohatší vrabec na světě.“ Zobl sem, zobl tam, ale zrníčka mu už vůbec nechutnala. Jedno zrnko dokonce vyplivl.
Slyšel ostatní vrabce ve větvích kaštanu. Vypravovali si, kam zítra poletí. Na pole, na náměstí, k lesu. A nejbohatšímu vrabci začalo být smutno. „Copak vám je hej,“ myslil si, „vy si můžete letět, kam chcete, ale já, nejbohatší vrabec na světě, jsem tu zavřený, a sotva vzlétnu, hned se uhodím.“ A bylo mu tak smutno, že by se byl hned rozplakal. Ani si už do zrní nezobl.
Jakmile ráno vysvitlo slunce, přijelo nákladní auto a dělník s lopatou odemkl vagón. Na to vrabec čekal. Frrr – vyletěl vysoko na nejvyšší větev kaštanu.
„Čim, čim,“ zdravili ho vrabci, „dobré jitro, nejbohatší vrabče na světě. Jaká byla snídaně?“
„Ach, bratři,“ řekl vrabec, „na snídani jsem docela zapomněl. To jsem rád, že jsem zase mezi vámi. U vás je přece líp než u veliké hromady zrní.“
Potom slétl s ostatními vrabci na cestu a hledal s nimi zapadlá zrníčka.

6. Puzzle

7. Písničky

8. Básničky

9. Pohybová chvilka

10. Tvoření